Kdo je Karel Zima, rozhovor o představení SLOUVA

Karel Zima
(1971)

Karel Zima
Po vystudování herectví na Státní konzervatoři v Praze hostoval v Divadle Kladno-Mladá Boleslav. Pět let byl v angažmá v divadle Drak v Hradci Králové, které ukončil roku 1999. Od roku 2000 žije v Praze a je tzv. na volné noze, hostuje na několika scénách – Divadlo v Dlouhé, Minor. První hlavní filmovou roli dostal v roce 1990 v dramatu Silnější než já a výraznou roli si zahrál v Non plus ultras nebo Kousek nebe. Od roku 1997 začala seriálem Zdivočelá země jeho spolupráce s televizí – Smrt kočky domácí, Pátek 14, Na vlky železa, seriály Vinaři, Eden, Proč bychom se netopili, Dokonalý svět, Gympl s (r)učením omezeným atd.

Karel Zima (číšník Moris)

Jak vznikla spolupráce s Petrem Kracikem a Miroslavem Etzlerem a Divadlem v Rytířské?

Zavolal mi režisér Petr Kracik s nabídkou, zda bych si nechtěl zahrát v Mrožkově hře SMLOUVA, kterou připravuje pro Divadlo v Rytířské. Polského dramatika znám, ale hru nikoli. A když mi navíc režisér řekl, že bych hrál s Mirkem Etzlerem, nebyl důvod odmítnout – točili jsme spolu kdysi televizní film Na vlky železa a myslím, že jsme si rozuměli. S režisérem Petrem Kracikem jsme o sobě věděli, ale nikdy spolu na jevišti nezkoušeli. Byl jsem zvědavý…

Když jste si SMLOUVU přečetl, co vás jako první napadlo?

Že to je šílený! Krásný a šílený. Mrožek ve hře SMLOUVA dostál své pověsti vynikajícího dramatika. Kdysi jsem měl možnost hrát v jeho Tancovačce, kde jsme byli na jevišti jen tři a ta absurdita, kolikrát se jednotlivé situace otočily o sto osmdesát stupňů, kolikrát lidé „svlékli“ ty svoje slupky, někdy komickým jindy tragikomickým způsobem, a odhalili ty neskrytější stránky, to bylo neuvěřitelné. Jen málokdo by řekl, kolik se toho může odehrát za hodinu a půl, aniž by se toho fyzicky tolik stalo. A ve SMLOUVĚ to je podobné… Mirek Etzler jako stárnoucí spisovatel sedí téměř pořád v křesle, pohyb má omezený, za celou dobu nikdo nikoho nefackuje, nelíbá, nic se nehází, nikdo se nepere, neběhá, neskáče, žádná postelová scéna, jen já v roli číšníka jen velmi, ale opravdu velmi střídmě obsluhuji – a přesto se toho tolik stane! To dokáže snad jen Mrožek. Krásně a šíleně!

Jak se vám líbila postava Morise, kterého hrajete?

On je pokora a úslužnost sama, což naštěstí během hry ze sebe odkládá a objevuje se člověk, který ze sebe svléká i toho číšníka. Ale je pravda, že dost dlouho z role číšníka nevypadne. To není jednoduché, protože něco jiného dělá a něco úplně jiného si myslí. Jeho projev je velmi střídmý, omezený, formální, ať se děje cokoli je profesionál, jehož nic nevykolejí, ale ve skutečnosti je to mazaný člověk. Svého hosta několikrát převálcuje takovým způsobem, že ho přeroste – ne o deset centimetrů, ale sto metrů.

Máte ve SMLOUVĚ svoji oblíbenou scénu?

Mám jich několik, třeba tu, kdy Moris oznámí svému hostu, kolik toho vytěžil, když umřel jeho nejlepší přítel! A taky mám rád chvíli, kdy Moris odhalí, odkud skutečně pochází a tím vlastně říká Magnusovi, že mu záměrně lhal a dokonce vysvětluje proč…

2017-11-28T09:15:16+00:00 28. 11. 2017|Archiv|